Tomáš Hajzler

Slušná (TEAL) firma

Jak fungují firmy, které předběhly svou dobu? Proč by nás to mělo vůbec zajímat? Jde vůbec podnikat tak, že peníze budou v organizaci ne cílem, ale prostředkem? Jak postavit firmu podle sdíleného poslání a hodnot? Konkrétní příklady teal/slušných firem.

Dobrý život

Odkud se vzal Homo consumericus a jak jsme naskočili do krysího závodu? Proč věnujeme vydělávání tolik času jako nikdy předtím, přestože se už před sto lety předpovídalo, že nám bude stačit pracovat tři hodiny týdně? Co je to štěstí a jaký je rozdíl mezi radovánkami a radostí? Co se můžeme o dnešku naučit z antického hedonismu a stoicismu? Co je to Eudaimonia a co areté? Co na toto téma radí Freud? Konkrétní příklady dobrého života v v konzumní společnosti.

Nová práce/důlek

Ničemu nevěnujeme tolik bdělého času jako právě práci. Každá práce přitom ovlivňuje zdraví a rozpoložení naše i lidí okolo nás. V našem systému je i hlavním zdrojem identity, tj. je námi, my jsme prací. Na to, jak důležitou část našich životů tvoří, jí ale pramálo rozumíme. Ve 20.století nás připravili na zaměstnání a dnešní školy v tom dál pokračují. Proto je práce dnes pro většinu lidí zaměstnáním, které je v moderní společnosti hlavním zdrojem obživy. Zaměstnání ale není práce, navíc mizí a zbytek se proměňuje tempem jako nikdy v historii. Jak bude vypadat práce, až zmizí zaměstnání a co bude člověk potřebovat, aby v ní uspěl, těšila ho a druhým prospívala? A hlavně: Jak se začít osvobozovat z nadvlády složenek (v době, kdy ceny nepřestávají růst) tak, aby člověk získal větší prostor dělat, co opravdu dělat chce. Jak začít víc žít a méně na život pouze vydělávat? 

Svobodná nebo tyrkysová firma?

Vyrostli jsme v mocenských hierarchiích. V rodině šefoval táta nebo máma, ve škole učitel s ředitelem, ve firmě šéfové. Ve 20. století to byla správná cesta. Převažovala rutinní, nezáživná práce, kterou bylo třeba stimulovat zvenku. Člověk si vystačil s poslušností, pílí a dovednostmi. I když se dnes zdá, že se v mnohém vracíme zpět (covidové autoritářství, nárůst extrémismu, návrat k válčení,...) ve vývoji jdeme dál. Rutinní práce mizí a ta, která zbývá bude vyžadovat samostatnost, kreativitu a zápal. Tyto tři vlastnosti však nejsou s pyramidálním uspořádáním organizací kompatibilní. Proto je třeba firmy stavět na svobodnějších principech - na sdíleném poslání a hodnotách jako lidské kmeny spíše než jako shluk anonymních zaměstnanců, kteří jsou od sebe oddělení ve vzájemně soupeřících odděleních vytěžujících stejně anonymní zákazníky a komunity. Svoboda je ale vedlejším produktem zodpovědnosti. Co ale firemní zodpovědnost (oproti dnes oblíbenému greenwashingu) znamená? Jak se posunout v evoluci organizace dál? A je možné vůbec evoluci urychlit? Co je to "svobodná firma" a jaké jsou hlavní principy a konkrétní příklady fungování firem fungujících z tzv. tyrkysové úrovně vývoje?